|
|
Řízení o zrušení zákona před Ústavním soudem, se zaměřením na přezkum, zda byl zákon přijat ústavně předepsaným způsobem
Zlámal, Vít ; Grinc, Jan (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Řízení o zrušení zákona před Ústavním soudem, se zaměřením na přezkum, zda byl zákon přijat ústavně předepsaným způsobem diplomová práce se věnuje problematice soudního přezkumu ústavnosti zákonů, se specifickým zaměřením na přezkum ústavnosti zákonodárné procedury. První část práce se věnuje obecnému vymezení ústavního soudnictví, postavení Ústavního soudu v ústavním systému České republiky a vymezení základních pojmů, které je třeba pro další části práce bezpodmínečně znát. Uzavírá ji pak polemika nad tím, zdali Ústavní soud dodržuje svou roli výhradně negativního zákonodárce. Ve své druhé části se práce zaměřuje na popis platné právní úpravy řízení o zrušení zákonů nebo jeho jednotlivých ustanovení. V této části se práce nejšířeji věnuje zvláštním účinkům nálezů Ústavního soudu v tomto typu řízení a otázkou závaznosti jejich odůvodnění. Autor přibližuje například specifické účinky těchto nálezů v horizontálních vztazích nebo jejich účinky na konkrétní řízení, ze kterých návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení vzešel. Podrobněji se pak autor zaměřuje také na problematiku praxe obnovování platnosti již dříve zrušených právních norem, při které si Ústavní soud přisvojuje pravomoc, jež nemá přímou oporu v ústavním pořádku ani v zákonné úpravě. Dominantní část této diplomové práce tvoří...
|
|
|
Ústavní soud: negativní zákonodárce?
Večerka, Jiří ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Ústavní soud: negativní zákonodárce? Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zdali lze Ústavní soud České republiky považovat, v souvislosti s rozhodováním o návrzích na zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých částí dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, za pouhého negativního zákonodárce, nebo z této pozice Ústavní soud vykračuje a jakým způsobem. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemž se autor snaží vycházet zejména ze samotné rozhodovací praxe Ústavního soudu. V teoretické části se práce zabývá pojmem negativního zákonodárce a jeho původem v myšlenkách Hanse Kelsena. Kelsenovo pojetí ústavního soudnictví jakožto negativního zákonodárce je představeno. V následujících podkapitolách se teoretická část věnuje seznámení čtenáře s rozhodováním Ústavního soudu o návrzích na zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých částí. Práce popisuje také vázanost soudců při rozhodování a jejich závaznosti pro další subjekty. V praktické části, je pak diplomová práce rozdělena na šest jednotlivých kapitol, z nichž se každá samostatně věnuje jednomu typu rozhodnutí, jimž Ústavní soud ze své pozice negativního zákonodárce vybočuje. V každé kapitole je podrobněji rozebrán jeden autorem vybraný zástupný nález, a krom kapitoly poslední, je pak doplněn o nálezy podobné, za účelem zobecnění dané...
|
|
|
Intertemporální účinky derogačních nálezů Ústavního soudu
Askari, Daniel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Práce se zabývá problematikou časových účinků nálezů Ústavního soudu, kterými dochází ke zrušení zákona pro jeho rozpor s ústavním pořádkem. Právní úprava této problematiky v České republice není zcela vyčerpávající, a proto vznikají v praxi nejrůznější problémy a pochybnosti. V práci jsou shrnuta teoretická východiska, na základě nichž by se k intertemporalitě derogačních nálezů mělo přistupovat. Zároveň obsahuje shrnutí relevantní judikatury Ústavního soudu i dalších soudů, která je částečně podrobena kritice. V práci jsou rozebrány specifika trestního a civilního práva, respektive horizontálních zpětných účinků nálezů Ústavního soudu. Zvláště je také pojednáno o specifikách konkrétního přezkumu ústavnosti a o fenoménu tzv. obživnutí zákona na základě zrušení derogačního ustanovení zákona.
|
host ::
RSS.